JAK-3

Stavba jsem započal dle plánku pana Jaroslava Fary, ale provedl jsem pár drobných úprav. Ve zkratce: zmenšení rozpětí křidélek a zároveň zvětšena jejich hloubka, zatahovací podvozek včetně ostruhy (hlavní pneumaticky, ostruha mechanicky), změna pohonu na elektrický. K samotnému létání: vzlet je potřeba korigovat zásahem do směrového kormidla. V letu je letoun skvěle ovladatelný jak na velkých tak na malých rychlostech a zvládá základní akrobatické prvky. Přistání je potřeba zahájit z co nejmenší možné výšky a na co nejnižší rychlosti letu, i při točící se vrtuli naprázdno a vysunutém podvozku má letoun nedostatečný odpor, který by let zpomaloval a tím pádem při potlačení okamžitě zvyšuje rychlost letu. Vzhledem k absenci vztlakových klapek je i tak přistávací rychlost dosti vysoká a dojezd na asfaltové dráze dlouhý. S letounem jsem letěl maximální rychlostí 154,2 km/h (měřeno pomocí GPS uložené v trupu).

Zbarvení letounu je podle předlohy, kterou mi byl letoun Antona D. Yakimenka "bílá 360" na kterém létal v roce 1945.

Za fotografie v letu, děkuji své švagrové Zuzce :-).