Catalina PBY-5

Tento model už tu jednou je, jsem jeho štastným třetím majitelem. Model byl stavěný zkušeným modelářem na recenzi pro časopis Model-Hobby a je to znát. Sestavení je velice pěčlivé a všechny kryty jsou na šroubky, takže elektronika je bez problémů přístupná. Na bocích přídě jsou přidané vlnolamy zabraňující stříkání vody do vrtule.

Při záletu jsem nejdřív udělal kolečko kolem bójek, abych zjistil jak Catalina reaguje na kormidlo a plyn a jak zhruba táhnou motory. Při druhém kole už jsem udělal, pokus o rozjezd, s naplno přitaženou výškovkou jsem pomalu přidával plyn, následovala nepříjemná chvíle kdy voda začala stříkat do vrtulí, takže se kolem motorů objevil oblak páry a vypadalo to že jsou v posledním tažení - no a vzápětí se Catalina vyhoupla na vlnu a začala krásně klouzat po hladině, takže stačilo povolit výškovku, přidat plyn a byla ve vzduchu.

Létaní je příjemně maketové, Catalina je hodný autobus, jediné co me trochu překvapilo je mírná tendence klopit do strany, ale rychle jsem si na to zvykl. Motory mají dostatečnou rezervu výkonu a tak po odlepení od hladiny nehrozí přetažení. Samotný let je maximálně na půl plynu - snažím se létat realisticky a rychlé průlety mi vůbec nic neříkají :o) Trimovaní nebylo kromě pár ťuknutí do výškovky potřeba a jediné co jsem po přistaní upravoval byla diferenciace, kterou jsem baj voko nastavil na 40%, což bylo moc, takže jsem pak ubral pak na 30% a možná bude chtít ještě trochu.

Samotné přistání proběhlo lépe než jsem čekal, hodně mi pomohl článek o létaní s hydroplány co mi naskenoval kamarád Martin Ambrož a také zkušenost s létaním v měkkém sněhu, kdy je lépe sedat pod plynem a na trochu větší rychlosti, plováky se pak hezky zaříznou do snehu a éro nemá tendenci odskakovat nebo ustřelit do strany.Očekával jsem, že na vodě to bude to samé krát dva a je to spíš krát tři :o) Samozřejmě žádná velká paráda to napoprve nebyla a dvě tři žabky jsem udělal, druhé přistání pak už bylo lepší. Na Košíku, kde jsem létal je problém že ve vodě jsou kůly, které vytvářejí jakési tři vodní ranveje a člověk se musí trefit na některou z nich (zvolil jsem tu hned u břehu abych v případě zápichu byl u éra co nejdřív) a navíc po přeletu hráze je potřeba rychle vytratit výška a tak se bez klapek špatně vytrácí rychlost. Ale zálet proběhl úspěšně a teď už to snad bude jen lepší.

Z modelu mám obrovskou radost a doufám, že ho tu zahlédne i předchozí majitel, aby viděl, že Catalina dál létá a přináší radost.