Viper II. †

Po ročním lítání s SkyClimberem a půlročním se Scoutem, jsem se rozhodl pro stavbu na dlouhé zimní večery. Požadavky – akrobat, ne 3D, rozpětí 1,5m, elektro s co nejdelší dobou letu a ne kupovaná stavebnice (doteď nevím proč jsem trval na tomto bodu :o)). Doposud jsem v dětství splácal několik házedel z balsy, ale nic kloudného. Byla to výzva.

Hledal jsem na netu nějaký pěkný plánek, ale nic mě nezaujalo. Všude samá extra, sůčko, katana atd. Našel jsem plánek na metrovku Viper (obr.1). Ale plánek nebyl moc podrobný a k vzhledu jsem měl taky výhrady, tak jsem se do toho pustil a předělal ho podle svých představ. Sedí půdorys, profil a je to zvětšeno na rozpětí 1,5m, ale ostatní jsem překopal (obr.2). Všechno jsem se učil za pochodu informacemi z netu, no prostě velký sousto.

Díly mi perfektně vyřezal Sláva Štorek z Litomyšle a nebýt mojí chyby, tak nebylo ani co dobrušovat. K samotné stavbě jsem se dostal až na jaře a všechno dobře šlapalo. Pak se to přidrhlo – málo času, dát dokupy pohonnou jednotku byl díky mým nedostatečným informacím celkem problém, ale kluci z RCmanie mi pomohli. Trochu jsem se bál tuhosti VOP a SOP. Nakonec jsem bohužel vyměknul a dal potah 1mm balsou – zbytečně. Masakr byl potah folií Solarfilm – to není na moje ruce a ani nervy. Příští model bude jedna barva nahoře a druhá dole. Kabina a motorový kryt jsou na klasickou petku moc velký, ale našel jsem kanystr na vodu z pet. Ani jedno není moc pěkný, ale je to funkční. Uvidím jestli to přes zimu předělám. Motorový kryt má být taky v barvě. Podvozek jsem chtěl z 3mm duralu, ale nevšiml jsem si, že to řízly z 2mm. Tak jsem to nechal a doufal, že to podvozek dá.

No, zálet nakonec proběhl 7.9.2014 ve večerních hodinách. Pokřtil jsem ho Viper II. a doufal, že to dobře dopadne. Start z vyšší trávy nic moc, ale letělo to supr – radost veliká. Vypadá to, že bude třeba posunout těžiště kousek dozadu a více vyosit motor doprava. Letový čas 17minut byl perfektní. Při přistání se projevil slabý podvozek a vysoká tráva – kouslo se to a byl jsem na zádech. Éro v pohodě (je bytelné – vylehčení by to ještě nějaké sneslo), ale podvozek úplně pokroucenej.

Mám z éra velkou radost, za ty nervy to stálo. Zima doufám přijde co nejdéle a ještě pěkně polítám. Nebojte se a stavějte z balsy – já už o něco zkušenější pracuju na dalším plánku.....

06.2015 dlouho jsem s érem nelétal (nějak se vyprázdnil pytel volného času.... :o)). Ale provedl jsem změnu vrtule z 13x6,5 E APC na 13x8 E APC a musím uznat, že éro výrazně ožilo. Pohrál jsem si s vyosením motoru a ještě dolaďuji těžiště. Oproti předchozím strojům je to výrazně náročnější na pilotáž (co bych taky chtěl s mým náletem), ale pomalu ho dostávám do ruky. Naposled jsem trénoval starty a hlavně přistání a je to znát. Na pohodové létání vydrží necelých 20 minut a na blbnutí cca 12 minut letu. Zatím velká spokojenost.....

07.2015 tak jsem ještě trochu vyosil a potlačil motor a je to lepší. Létám teď mnohem více a každým letem si více rozumíme. Ten měkký podvozek měnit nebudu, protože jsem se už naučil přistávat .... :o) Přistával jsem s tím jako s větroněm na volnoběh a to mi moc nešlo. Nyní pěkně dotáhnout na motoru a před dosednutím stáhnout a je to. Přidal jsem letové foto z minulého týdne.

7.11.2015 tak je chudák po smrti. Padl na ruce. Elektronika je všechna v pohodě, jen s několika odřeninama, ale drak je na kusy. Vlastně možná VOP a SOP by šli použít. Lítal krásně a nalítali jsme toho poslední měsíce opravdu hodně. Ale asi poupravím trochu plánek a znovu ho postavím, ještě uvidíme.........