Čemech Parastar

Tohle je naše nejhodnější letadlo, je naprosto neuvěřitelně stabilní. Je to ten nejlepší "EPP trenažér", jaký znám.

Jednou při návštěvě na letišti v Mimoni jsme viděli létat skupinu modelářů s nejrůznějšími EPP modely. Nejvíc nás zaujal jeden z nich - po přidání plynu sám odstartoival, po stažení plynu sám přistál, po puštění kniplů letěl v pohodě přímo. A létal krásně pomalu.

Jirka starší (brácha) se do něho na první pohled zakoukal. V té době měl Wild Hawka a já měl Toro 900, ale s oběma se bál létat. Potřeboval se zbavit strachu a upevnit základní návyky. Tohle létalo extrémně stabilně, klidně a pomalu. Vyzvídali jsme co je to za model a jestli by se nedal někde koupit. Dovědeli jsme se, že jde o model české firmy Čemech ale že se již asi neprodává.

Bratr byl ale modelem natolik okouzlen, že neváhal a kontaktoval majitele firmy Čemech a podařilo se mu vyškemrat jeden kousek stavebnice a nějaké díly na osazení (motor, regulátor, akumulátor, vrtule). Ty vrtule a motor jsme ale nakonec nepoužili, motor "skončil" v dalším modelu - házedle Fénix 80, přestavěném na RC elektrolet. To je ale jiný příběh.

Další obrázky a popis jsou na http://modylky.trojankovi.cz#param=id_52

Stavba

Stavba nebyla příliš obtížná. Největší problémy nám (jako začátečníkům) dělal nesouhlas tištěného návodu se skutečným provedeném modelu v několika bodech. Například ve stavebnici je zajištění táhel ke kormidlům proti vybočení při namáhání na vzpěr zajištěno vodicími plastovými příchytkami, podle návodu měl být na táhlech bowden. Nebýt základů strojnictví z elektroprůmyslovky, tak by mne možná nenapadlo k čemu jsou ty plastové příchytky a sháněl bych bowdeny...

Nejpracnější bylo upevnění držáků výztužných hliníkových tyček do správné polohy, aby se křídlo nedeformovalo a bylo kolmé na trup.

Zabrat nám dal také podvozek. V návodu je doporučováno použití dodaných sklotextitových dílů pro upevnění podvozku způsobem, který nijak nebrání postupnému rozevírání podvozku při přistávání a patrně by vedl k vytrhávání podvozku s EPP na bočních stranách trupu. Popřemýšlel jsem nad tvarem sklotextitových přířezů a usoudil, že původní konstrukční záměr byl jiný. Podařilo se mi sestavit podvozek tak, aby sklotextit bránil rozevírání noh podvozku. Šlo to sestavit velice ztuha, ale podařilo se a v provozu se to velmi osvědčilo.

Podvozek jsme zalepili Purexem do otvoru, vytvořeného podle tvaru podvozku pistolovou páječkou.

Jelikož Purex tvrdl dosti dlouho a my byli nedočkaví, několikrát jsme podvozek při přistání vytrhli. Pak jsme spoj pro Purex nastříkali vodou a ještě prokapali vteřiňákem. Od té doby se podvozek nevytrhl ani při poměrně těžkých kolizích.

Po dokončení modelu jsme zjistili, že letadlo je poněkud měkké na ohyb trupu - EPP je přeci jen méně pevný materiál. Vyřešili jsme to jednoduše - nalepili jsme CA lepidlem na spodek trupu dva uhlíkové pásky šířky 3mm. Trup se od té doby ani nehne.

Motorovou přepážku jsme vyrobili ze staré RF identifikační karty - je z nějakého lehce vypěněného plastu a báječne se na to hodila.

Osazení elektronikou

Osazení elektronikou velmi usnadňuje sklotextitový díl. spojující křídlo a trup. Je šikovně perforovaný a za pomoci vhodného propletení kabelů a několika gumiček lze upevnit velmi přístupně, přehledně a přitom docela bezpečně veškerou potřebnou elektroniku. Je umístěna přibližně v těžišti a je dobře chlazená proudem vzduchu od vrtule. Paráda

Zajímavostí tohoto modelu je funkční fail-safe. Přijímač má fail-safe na 2. kanále (výškové kormidlo), na 1. kanál (směrovka) jsme použili FS od GWS. Výsledek je ten, že při výpadku signálu se mírně vychýlí směrovka a přitáhne výškovka a model sám přistane v poměrně mírné sestupné zatáčce. Od té doby se již brácha nebojí, že mu model ulétne z dosahu, takže létá v pohodě.

Po levé straně pylonu křídla je tříkanálový přijímač HK GT2 a fail-safe modul GWS FS1:

Z pravé strany máme upevněn regulátor Pentium a žlutý pípák od BEL (reaguje pípáním na ztrátu signálu a pokles BEC):

Úpravy po dokončení

Jako u každého modelu, i u Parastaru jsme v průběhu zalétávání a létání přišli na několik drobných vylepšení ("tuning").

Jeko jedno z prvních opatření jsme polepili náběžné hrany křídel a VOP skelnou páskou:

Další vylepšení - podlepení kýlové plochy uhlíkovým páskem 3mm.

Další "tuning" se týká akumulátoru. Je umístěn na exponovaném místě pod trupem. Po jedné nehodě, při které nám při poněkud tvrdším přistání na asfalt ostrý kamínek propíchl jeden článek akumulátoru a ten začal hořet, jsme z EPS vaničky na maso vystřihli ochranný pásek a polepili skelnou páskou. Perfektně se osvědčil, už tam zůstal.

Na zimu montujeme plastové lyže od firmy NoNa Air.

Video

Létání kolem kamery: http://www.youtube.com/watch?v=Rt6RWWanQfA

Krátký okruh na lyžích: http://www.youtube.com/watch?v=KtdwoZy-ehI

Krátký okruh na lyžích se zkouškou Fail-Safe: http://www.youtube.com/watch?v=qOPnZg8xp9M

Létání

Letové vlastnosti Parastaru jsou fantastické. Díky uspořádání parasol (zřejmě proto jméno Parastar) je neuvěřitelně stabilní. Při správném vytrimování je schopen v klidném ovzduší letět desítky sekund bez zázahu do řízení.

Přitom je díky velké ploše kormidel velmi obratný a ovladatelný i v poměrně silném větru. S námi používaným pohonem létáme bez problémů ve větru 3-5m/s.

Zalétne přemet a souvrat, na obraty se záporným přetížením není konstrukčně uzpůsoben - hliníkové vzpěry se prohýbají. Jednou jsme zkoušeli letět na zádech, šlo to, ale vzpěry trpěly.

Nevýhodou je poměřně křehčí konstrukce (v porovnání např. s Toro 900 a Wildhawkem). Je ale velmi snadno opravitelný.

Když napadl sníh, namontovali jsme plastové lyže od firmy NoNa. S lyžemi jsou fantastické starty i přistání na čerstvém sněhu. Letadlo je poměrně lehké a plocha lyží dostatečná.

Jinak svůj úkol Parastar již splnil - bratr Jiří už s jistotou létá i ve větru a už si začíná troufat i na jiná éra.