Drake II/2

V předcházející části mého vyprávění jsem skončil tím, jak jsem se v balsové mlze a Kanagomové vůni ve zdraví dožil padesátky a Drake kompletace kostry. Pak přišlo opět dvojí stěhování. Něco se opět ulomilo, či ztratilo, ale dalších 7 let čekal Drake až se jeho pán opět na něj rozvzpomene. Dovedete si představit takhle věrnou ženskou. Tady bledne už i Penelope. No jeho chvíle přišla vloni, když se syn vrátil ze zahraniční zkušené a začal se mnou opět jezdit na letiště a pomalu se zachytával drápkem. A když jsme v létě začali jezdit do loděnice brousit a renovovat Fina, rozvzpoměl se Martin na Draka a chtěl abych ho doklepnul. A tak jsem model odvezl na Hnačov do loděnice a o volných chvílích jsem mu začal dávat kabát. Léto se pomalu přehouplo do podzimu a s ubývajícím teplem začalo ubývat i vody v rybníce. Nakonec přes něj tekl jen potůček a v něm se proháněli malí okouni a Drake ještě nebyl hotov. No a tak při procházkách kolem vypuštěného rybníka jsme se rozhodli, že zálet modelu necháme na příští rok, v němž by se legendární konstruktér Ken Willard dožil sta let. Což bude stylové.