Větroň

Uběhla už nějaká doba od chvíle kdy jsem svoji vinou zničil Discuse po kterém my zbyly jen křídla. Nejdříve jsem přemýšlel že koupím laminátový trup a udělam svaháka. To by určitě bylo super ale na svah mám samokřídlo tak jsem se zaměřil na větroň který by jsme mohly vlekat.Křídlo jsem zkrátil na rozpětí 1860mm a dodělal jsem vztlakové klapky. Před slepením obou polovin dohromady jsem si křídlo položil kořenem na papír a začal malovat tvar trupu. Co z toho vzniklo vidíte samy. Boky trupu jsou z překližky stejně jako 3 přepážky. Spodní potah je balsa 3mm a horní 2mm.Do trupu jsem přidělal i pojezdové kolo a vlepil ocasní trubku 14mm. Ocasní plochy ,,V,, jsou udělány se zbytku křídla a svírají úhel cca 110°.Pod osacníma plochama jsou stejně jako na konci křídel přidělané oblouky z drátu aby se křídla při startu neodíraly o beton. Jako potah jsem použil zbytky samolepící folie. Kvůli dovážení jsem musel do špičky trupu přidat 120g což jak se ukázalo ještě přispělo ke klouzavosti. Po cvičném odhodu z ruky jsem se odhodlal na první vlek. Kamarád přistavil svůj YAK 54, provětral motor a po drobné rozpravě přidal plyn. Po cca 5ti metrech se křídlo usadilo do vodorovné polohy a za dalších 10m už bylo celé éro ve vzduchu. Začely jsme nabírat výšku a můj tep se pomalu dostával do normálu. V cca 100m jsem se odpojil a začel se věnovat nastavení. Až na výškovku a lehké doladění těžiště nebylo potřeba dělat nic. Při otáčkách na malém poloměru má tendenci padat do vývrtky což je asi jediné co bych éru vytknul. Klapky mám nastaveny do třech poloh pro vzlet, normální let a přistání. Při zcela vytažených klapkách větroň prakticky stojí na místě a jen se prosedá, po podtlačení sklesá k zemy s mírným zrychlením a po vyrovnání se okamžitě vrací do minimální rychlosti. Díky váze a profilu křídla jsou velice efektivní nízké průlety na vysoké rychlosti s otáčkou o 180° a přistáním na klapkách.
Z dnešního záletu jsem opravdu nadšen a kdo zkusil vlekání ví o čem mluvim.