Avia S 99 ( ME 109G-10)

V poválečném období bylo v továrnách Avia a Letov shromážděno na 300ks trupů „Gustavů“ a cca 600 tun jiného materiálu.Tyto „kořistní“ zásoby posloužili k výrobě prvních „stíhaček“ v poválečném Československu. Do 14.5.1947 bylo smontováno a předáno armádě 21ks letounů. Dostali vojenské označení C-10.Toto označení bylo v srpnu 1947 změněno na S-99.„Mezky“ nejdříve využívalo letectvo, později byli předány SNB a sloužili k ochraně státních hranic.V roce 1951 byli některé letadla přesunuty k PVOS a koncem roku 1951 staženy do Avie.
Na všech schopných kusech byly provedeny revize a zástavba motorů Jumo 211, čímž se zásadně změnil vzhled přední části trupu.Letouny označené jako S-199 se pak znovu vrátili do služby v letectvu.Poslední kusy byli z aktivní služby vyřazeny v polovině roku 1957.

Protože mi zbarvení „policejní“ Avie S – 99 přijde celkem atraktivní, občas postavím pro někoho model, který se ji z dálky trochu podobá.
Základ modelu tvoří díly, které používám pro výrobu combatových ME 109 (situace podobná jako u skutečných mašin), takže o maketovém vzhledu nemůže být řeč.
Křídlo má jádro vyříznuté z extrudovaného polystyrénu. Celo uhlíkový potah s krycí vrstvou skelné tkaniny je na jádro navákuován v jednoduchém přípravku. Obdobnou konstrukci mají i ocasní plochy tj. balsové jádro s přivákuovaným potahem ze tří vrstev skelné tkaniny.Vyřešil jsem tím odolnost balsového povrchu na otlačení.
Model nemá řízené směrové kormidlo.Každá polovina výškovky, zavěšená na integrovaném utěsněném pantu, má autonomní náhon t.j.poloviny mezi sebou nejsou vzájemně propojeny. Je to osvědčené řešení z combatu, kdy je možné model řídit i po ustřelení jedné poloviny VOP.
Křidélka, zavěšena na strhovací tkanině (těsněním štěrbiny vzrostla jejich účinnost), jsou ovládany samostatnými servy. Občas však realizuji i požadavek na ovládaní torzním náhonem s jedním servem, což nečiní žádné problémy.
Povrchová úprava je provedena běžným postupem - nastříkaný, vybroušený plnič a nakonec 2K polyuretanová barva.

veka1