SCHEVENINGEN 3

Model lodičky Scheveningen 3 jsem postavil ze stavebnice Igra ještě jako mladý kluk. Vrcholem mého vybavení byl Kanagom, Epoxy 1200, barvy na kůži za 2,- Kč a štětec na vodovky. S výrobou různých kovových dílů mi pomohl můj otec. Model jsem tehdy ovládal amatérským jednokanálem, který mi věnoval můj starší bratr od kterého jsem čerpal svůj modelářský zápal. Při vysílání signálu putovalo kormidlo plynule zleva doprava a zase zpět. Při puštění tlačítka se kormidlo zastavilo v nějaké poloze a bylo nutno vystihnout tu správnou chvíli pro zvolenou zatáčku či přímý směr. Po chvilce jízdy už jsem lodičku "bravurně" ovládal. Lodička byla na vodě asi jen 2x ale pamatuji, že i s jednokanálem hezky jezdila, jen se v zatáčkách trochu nakláněla, protože jezdila stále na "plný plyn". Potom jsem ji za něco vyměnil s bratrem a 40 let byla u něho v dílně (v zimě nevytápěné) v nečinnosti.
V rámci nostalgie jsem se rozhodl Scheveningena opět zprovoznit a dát mu novou šanci. Barva trupu byla někde popraskaná a chtělo by to ji komplet obnovit. Rozhodl jsem se ale zachovat ten zub času (v té ošklivosti je krásný) a jen jsem zalepil praskliny vteřiňákem, trochu přebrousil a opatřil několika novými nátěry lodního laku. Otvory v palubě po původních vypínačích rádia a motoru jsem zamaskoval víky, barely apod. A vloni na jaře model šel na vodu. Fascinován jsem 2 hodiny brázdil hladinu a v mysli byl o 40 let zpět a opět zažíval to klukovské blaho.
Pozn.: Na fotkách je ještě jiný přijímač.