Bidule 111

Vloni jsem udělal první krok do světa větších motoráků a pořídil vlečnou Bidule. Model se vyrábí ve třech velikostech, moje Bidule je prostřední velikosti a pro moje účely plně dostačuje. Pokukoval jsem po ní už několik let, koncepce příďového podvozku a dvojité směrovky mě okouzlila na první pohled.
Osazení provedl zkušený kolega Petr, který mi také pomohl s výběrem komponent a nechal na míru vyrobit dvojici výfuků.
Letové vlastnosti jsou naprosto pohodové, éro létá samo a přistává krokem. Jediným problémem zatím bylo, že při prvním letu opadlo příďové kolo - jelikož celá noha byla nastříkaná barvou, nebylo poznat, že objímka s kolem je na nohu pouze nasazená bez jakéhokoliv zajištění. Dalším drobným problémem bylo, že plastová kabina nebyla ze začátku přichycená zadním okrajem k zadní přepažce a docházelo v tom místě k vibracím které vedly až k naprasknutí zadního okraje bubliny, takže jsem jí nakonec přilepil. Poslední problém byly vzpěry obou SOP, byly totiž přichycené vrutem jenom do velice měkké balzy, takže by se při prvním náporu vytrhly.
Až na problém s příďovým kolem jsem s celkovým provedením modelu velice spokojený, obzvlášt bych chtěl pochválit hezky vyřešený servo saver pro servo příďového kola. Co vím tak hlavně u největší Bidule měli mnozí s tímto servem problémy, ale současný systém je jednoduchý a plně funkční.
Určtě můžu tohle éro s klidným srdcem doporučit jako první krok do světa vetších modelů, je naprosto nezáludné a samořejmě zalétne i základní akrobacii, takže je to i příjemný model na rekreační polétaní.
Zatím jsem si jen tak poletoval, letos ale dojde i na vlekání, někteří kamarádi s větroni už se nemůžou dočkat. Během roku také plánuji přidat nějaká telemetrická čidla pro lepší přehled o stavu vleku ve větších výškách.

Letové video nemám, přiložené video je pouze na zemi, nahrával jsem ho pro kolegu, který chtěl slyšet zvuk motoru.